BCM Olomouc vs. Vlci Žďár 100:49
Extraliga mládeže – utkání, které mělo širší kontext
Domácí utkání proti Vlkům ze Žďáru skončilo výrazným vítězstvím 100:49. Kluci k zápasu přistoupili správně, hráli s energií a zaslouženě si odnesli výhru. Zároveň je fér dodat, že utkání mělo ještě před úvodním rozskokem určitý kontext, který ovlivnil jeho podobu.
Bylo zřejmé, že soupeř nenastoupí v plné sestavě a i my jsme se potýkali s nemocemi a zraněními. Takové situace nejsou ideální pro žádnou stranu. Pro nás však bylo důležité, jakým způsobem utkání odehrajeme a zda se budeme držet principů, které chceme dlouhodobě rozvíjet.
Když výsledek není to hlavní
Výsledek 100:49 je jednoznačný. V mládežnické extralize by ale primárním cílem nemělo být vyhrávat o čtyřicet či padesát bodů, nýbrž vytvářet co nejvíce kvalitních a vyrovnaných utkání, která hráče připraví na nejvyšší dorostenecké a mužské soutěže.
Zápasy s velkým rozdílem ve skóre mohou přinést určité herní zkušenosti, ale nikdy nenahradí tlak vyrovnané koncovky. To je realita, kterou je potřeba vnímat s nadhledem.
Návrat k identitě
Od první čtvrtiny bylo patrné, že chceme hrát rychle, jednoduše a týmově. Obrana vytvářela tlak, což nám umožňovalo přecházet do rychlého protiútoku. Právě přechodová fáze byla jedním z hlavních motivů zápasu.
Vincent Michálek v několika situacích ukázal, že hra „coast-to-coast“ mu rozhodně není cizí. Po zisku míče dokázal během několika vteřin přenést hru na druhou stranu a zakončit přímočaře – bez zbytečných kudrlinek, bez efektních, ale rizikových změn směru. Rychlost, rozhodnost, jednoduchost. Přesně to, co chceme v přechodové fázi vidět.
Lídr se pozná v přístupu
Velmi kvalitní výkon předvedl Jonáš Růžička, který zapsal 21 bodů (9× za dva body, 3/5 trestné hody). Nebyl to však jen bodový příspěvek, co jeho výkon zdobilo. Byla to energie, aktivita v pohybu bez míče a schopnost být neustále zapojen do hry.
Podobně Jan Coufal (15 bodů, 6× za dva body, 3/4 TH) potvrdil, že jeho výkonnostní křivka směřuje správným směrem. Jeho hra je čím dál vyzrálejší, rozhodování klidnější a práce v prostoru efektivnější.
Oba hráči jsou na velmi dobré cestě. Ne kvůli jednomu zápasu, ale kvůli dlouhodobé práci, která za jejich výkony stojí.
Černá práce, která není vidět v titulku
Každý tým ale potřebuje i hráče, jejichž přínos není vždy vyjádřen pouze počtem bodů.
Tomáš Silný (9 bodů) odvedl obrovský kus práce v osobních soubojích. Sbíral těžké míče, podstupoval kontaktní situace a vyhrával množství mikrosoubojů, které často uniknou divákovu oku. Přesně takové momenty budují charakter týmu.
Stejně tak Štěpán Ondruška (20 bodů) byl důležitou součástí ofenzivního rytmu a Vincent Michálek přidal 13 bodů včetně trojky a aktivní hry v přechodu.
Pozitivní je, že bodově se zapojila většina sestavy. A to je u mládežnického týmu vždy dobrý signál.
Co nám zápas dal – a co ne
Vítězství o 51 bodů potvrdilo naši aktuální kvalitu. Zároveň je ale potřeba říct, že skutečný růst přichází především v zápasech, kde rozhodují detaily posledních minut a kde se hraje pod tlakem až do konce.
Toto utkání nám přineslo návrat k našemu hernímu stylu, prostor pro zapojení širší rotace i možnost pracovat na přechodové fázi, která byla jedním z pozitivních prvků zápasu. Byla cítit týmová energie a chuť hrát aktivně na obou polovinách hřiště. Nepřineslo nám však situace vyrovnané koncovky, které jsou v extraligové soutěži z dlouhodobého hlediska nejcennější.
Dlouhodobý směr je jasný
Naším cílem není vyhrávat o čtyřicet nebo padesát bodů. Naším cílem je připravovat hráče pro nejvyšší úroveň dorosteneckého a následně mužského basketbalu. To znamená zvládat těžké momenty, rozhodovat se pod tlakem, hrát kolektivně a chápat, že rozvoj je proces, který nejde uspěchat.
Právě proces je to, co nás zajímá nejvíc.
Jedeme dál
Po náročném období nemocí a zranění se tým postupně stabilizuje. Herní identita se vrací, tréninkový rytmus se zlepšuje a hráči znovu získávají jistotu. Tento zápas nebyl o dramatu, ale o návratu k tomu, jak chceme hrát.
A pokud si z něj máme něco odnést, pak především potvrzení, že dlouhodobá práce má smysl – bez ohledu na to, jaké skóre svítí na tabuli. Další výzvy přijdou a právě na ně se chceme připravit.
Jonáš Růžička 21, Štěpán Ondruška 20, Jan Coufal 15, Vincent Michálek 13, Tomáš Silný 9, Jakub Koukal 6, Jakub Rychtar 6, Lukáš Michálek 4, Nikita Scripcaru 2, Tobiáš Tuček 2, Jiří Kacálek 2.