Pilotní akce republikové streetballové túry měla po Ostravě mezipřistání v Olomouci ve FunParku Šantovky. Hlavní sponzor vodárenská firma Veolia a šéf akce Jirka Toušek ve spolupráci s municipalitami a místními basketbalovými kluby rozbíjejí stany v místech s basketbalovým potenciálem a perspektivní spoluprací s akcentem na segment školní mládeže na ZŠ a SŠ.
Akce tohoto typu už musí mít určité zázemí, což každý návštěvník mohl poznat, a rovněž odpovídající personální zajištění. To je ve valné většině zajišťováno přednostně bývalými, či ještě aktivními baskeťáky, tedy o „ahoj-jak-se-máš“ nebyla ani zde nouze, stejně jako o minipříběhy zasluhující respekt, že např. bývalá Paní hráčka a reprezentantka Katka Křížová „jela“ celodenní směnu ve stanu s organizací, administrativou a podobně.
Ze strany hráčů našeho SKUP BCM se akce zúčastnili nejen hráči „na place“. Kubové Kotala a Nosek a Eda Miklenda už den před tím trávili na parkovišti skoro 6 hodin jako bedňáci od Rolling Stones stavbou ne pódia a backstage, ale vyskladňování kamionu a sestavováním dílů kurtů. Tipněte si, kolik má jeden kurt dílků na zasunutí a zatlačení paciček do sebe.
Aktivně se účastnících chlapců BCM, nejvíce z Heyráku, a jejich „hesitation-dribble“ a „inside-out“ tanečků na rozpáleném kurtu den nato bylo tak akorát s vědomím kolizních akcí týmů klubu, zvláště s vědomím nadcházející kvalifikace o EL U17. Hádám, že pan Theuer nemohl mít úplně lehké spaní.. I tak ve srovnání s docela malým dívčím zastoupením bylo chlapců razantně více, stejně jako „návratů do minulosti“ při potkávání bývalých našich hráčů z OL, či jiných měst v okolí. Zázraky se nedějí, ovšem třeba k některému dojde, když si Šimon Němec, nebo Martin Vojtko dokáží dát 2 + 2 dohromady a vzpomenout si, kde zažívali (nej)větší dobrodružství a partu kámošů.
Poděkování jde jednoznačně učitelům, tělocvikářům, a vedení jednotlivých ZŠ/SŠ, že svým žákům a studentům umožnili na akci účast a zajistili doprovod svými učiteli, tím pádem legální rámec. Chlapcům jde ocenění za výkony na rozpálených kurtech, dobrou reprezentaci klubu a společenský přesah a „pokec“ při setkání s dalšími známými hráči a osobnostmi z basketbalu v okolí a dál. Eva Němcová, nyní Horáková, byla tváří akce a škoda nemít s ní společnou fotku. Ne každému se podaří nastupovat v nejvyšší severoamerické WNBA, být zde v All Stars týmu, atd., a ještě si fakticky téměř konec kariéry osladit ikonickou „zlatou střelou“ proti Ruskám ve finále ME žen 2005 v Turecku. Klobouk dolů, paní Evo!
