Mít všechny hráče zapojené do hry v maximálním tempu a nezištné týmové spolupráci a každý si zapsat nějaký bod je sen každého trenéra. Naopak černá můra trenéra je mít jednu až dvě hvězdy se 30 body, u kterých skončí všechno zakončení, ale zbytek týmu strádá a výsledek jde za soupeřem.
G1, UP-BCM Olomouc : SKB Zlín 78 : 28 (20:12, 19:2, 19:6, 19:8)
Body: Keder, Nevrlý 12, Broda Jk 8, Stašek 7-2/1, Trefil 7-4/1, Neduchal, Přindiš 6, Daneček, Sikora, Šaradín 4, Weiser 3-2/1, Galko, Mlčoch 2, Husička, Štýbnar 0.
TH 8/3 = 38 % F- 7 Trojky: 0
G2, UP-BCM Olomouc : SKB Zlín 68 : 16 (15:4, 17:2, 18:6, 18:4)
Body: Keder, Šaradín, Trefil 10, Sikora 7-2/1, Daneček, Nevrlý 6, Mlčoch 4-2/0, Galko 4, Přindiš 2-2/0, Broda Jk, Husička, Neduchal, Stašek 2, Weiser 1-2/1, Jašek 0.
TH 8/2 = 25 % F- 3 Trojky: 0
V prvním utkání sezóny (konečně), avšak s otázkou, zda nebude na dlouho i poslední, jsme přivítali své pravidelné souputníky, „ševce“ ze Zlína. Kdo pamatuje, že byli i našimi prvními soupeři v naší první sezóně před 3 lety? V první řadě jde ocenění za nimi, že ve světle covidového šílenství a kvůli tomu odložených utkání, zavřených tělocvičen a různých omluvenek z obav z nákazy dokázali dojet a utkání sehrát.
Výsledek je poměrně jasný. Bylo opravdu jen otázkou času, kondice, vůle i určité větší nehomogenity Zlína, jak dlouho jejich dominantní hráči dokážou odolávat tlaku naší „smečky“. Jakmile se na jejich základních borcích 2x-3x vystřídali bránící hráči (Jakub Br./Mlči, či Staša, resp. Šara a Nevr), hodně to Valachy zbrzdilo a nám naopak otvíralo vrátka pro rychlejší přechod do protiútoku a zakončování v přečíslení.
Podstatným rysem u nás byla nesobeckost, že většina „vidících“ hráčů dokázala míč posouvat dopředu, a že kluci pomalu, ale jistě získávají návyky pro vybíhání do RP po získání míče. K ideálu je ještě hodně daleko, ale náznaky se objevují. K úplné spokojenosti scházely dva zásadní momenty. Proměňování šancí a zatím velmi slabá obrana v podání jednotlivců i týmu. Hrubým odhadem 20-25 nedaných „loženek“ dělá v součtu 40-50 bodů. Nevyplatilo by se pak raději potrénovat pár dvojtaktů navíc v plné rychlosti než ostřelovat trojky, vezme-li se do úvahy výtěžnost těchto zásahů naší strany?
Několik obránců, kteří by mohli jít za vzory v této činnosti provedením i zarputilostí (velmi dobře už např. Kedy, Gala a Mara) zatím nevyrovná celkové potíže, které zde máme a musíme se na ně více zaměřit. „Closeout-Deny-Overplay“ musí znít v uších našich borců jako otčenáš a po zastavení míče nesmí dát soupeři prostor pro uvolnění a přihrávku.
Přesto, kladně lze hodnotit tři věci – i s utkáními U15B tento víkend nastoupilo dvacet hráčů této kategorie, nemuseli jsme využít naše nejzkušenější borce a projevuje se dobrá propojenost a spolupráce U12-U13-U14 pro obecné směřování hráčů i jejich konkrétní využití. Pendli z U14 jsou opravdu tahouni a dokáží se prosadit ve prospěch týmu, „malí“ zespodu z U12 jsou plně slučitelní a přinášejí poctivý výkon a hlavní část z U13 postupně navyšuje výkonnost. Zvláštní pochvala benjamínkům Kubovi Danečkovi a Adamu Weiserovi.
