Příjemné prostředí, dobrá hala, soupeř a trenér, kteří chtějí hrát a jsou ochotni se domlouvat na rámci utkání a k tomu ne daleko od Olomouce – co víc si lze přát?V kostce ideální příprava s týmem, který je pořád několika osobnostmi a vyzrálostí před námi, ale už ne nedosažitelný v mlhách za horizontem.
Oba týmy točily přes tři regulérní pětky hráčů tak, aby každý měl svůj hrací čas. Není pro kouče úplně jednoduché řídit zápas jak z pohledu samotného výkonu na hřišti, tak pohledem různých kamarádšoftů a „lajků/dislajků“. „Trenére, já chci hrát s Matym!“, „A když už budu hrát?“, nebo „Když nebude hrát X, tak já taky nechci hrát.“, jsou neuvěřitelné, leč reálné prvky komunikace, které publikum neslyší. Pokud lze hodnotit klady týmu, pak to bylo malé, o to důležitější zrychlení pohybu míče dopředu driblinkem, či přihrávkou , nějaké to vybíhání vpřed a začátky vnímání bránění svého hráče.
Pěkný progres u Šary. Dostal pochvalu, že začal využívat svou slabou ruku (Mate, je to „weak hand“, aby sis to nepletl s „week hand“, nebo dokonce „weekend“…) a k tomu se dokázal prosadit pod košem. Trefa vedle pěkné řádky zakončení měl dost zachycených míčů v obraně a uměl míč i pustit volnému spoluhráči. Štěpa používal hlavu, dostával se tím pak do šancí a získával fauly pro trestné hody. Dobře se jevila Stupka-parta, jen se častokrát zbytečně jak Nedu, tak Niko i Paťa předčasně zbavovali míče, nebo zakončovali z nesmyslně veliké dálky namísto toho, aby dokončili únik dvojtaktem až do koše. Příjemné překvapení byl Marek Přindiš. Nekecá, věnuje se hře, bojuje, získává míče a během měsíce po vstupu do basketu je přínosem pro tým.
Správně sprcha nakonec, dojezené svačinky a úspěšná distribuce dětí domů dovršily dobře odvedenou sportovní akci. Jedeme dál!
BK Vyškov : UP-BCM Olomouc 87 : 20 (20:7, 20:3, 25:6, 22:4)
Body: Trefil 9 – TH 5/3, Šaradín 4-5/2, Schindler 2-6/0, Matějka, Sikora 2, Dráč 1-2/1, Neduchal 0-2/0, ostatní 0. TH 20/6 = 30% F- 12 Trojky: hudba budoucnosti
