Košů a bodů jako máku, prakticky všechny do naší sítě, leč takto to prostě chodí. Valmez byl jednoduše o několik pater výše. Nejen věkem měl nad námi ne pár utkání, ale i sezónu až dvě navrch, a to je pro nás zatím kosmická vzdálenost.
G1, UP-BCM Olomouc B : Basket Valmez 5 : 121 (3:26, 2:30, 0:39, 0:26)
G2, UP-BCM Olomouc B : Basket Valmez 10 : 98 (4:24, 0:26, 2:22, 4:26)
Každé utkání je ovšem pro kluky velká herní zkušenost. Tedy pozitiva, která se také počítají
- 15 hráčů nachystaných na utkání o víkendu hned prvního týdne nového roku – není to naprosto běžná věc,
- bezva ochotná parta rodičů, co si vyhrnula rukávy a bez ohledu na (ne)zkušenosti zvládla časomíru i zápis u stolku,
- kluci vydrželi celé první utkání na lavičce…a začali se kočkovat a dělat voloviny až v tom druhém – posouváme hranice,
- po utkání na mítinku pár chlapců dokázalo vyslovit názor k utkání – příjemné zjištění a velmi důležité umět se vzájemně kriticky ohodnotit, přemýšlet a nemlčet.
A herně? Zdálo by se, že nic, ale ne tak docela. Po prvním utkání se naši dokázali zbavit totálního ostychu, až pohanské bázně před vyšším soupeřem, zvláště před pro ně nedostižným bohem s č.7. Další z „pěkných s pěkným“ se dokázal několikrát pustit za míčem na zem, vybojovat tu aut, tu rozskok. Začínají se nacházet další, co po koši nemudrují, neodbíhají pryč od míče a okamžitě ho vyhazují za základní čarou do hry . Chtělo by se napsat do protiútoku, to bychom si ovšem lhali. Zatím nám/mi postačí vidět instantní reakci, zaspotování spoluhráče a jako bonus i přihrávku správné barvě. S využitím nesmrtelné klasiky Leo Rostena, resp. postavy pana Kaplana, posunuli jsme se, i když jen „o píďu“. A tak to má být, „easy-come-easy-go“ scénář nemá naději.