Máme za sebou naši tradiční dvoudenní akci. Opět v prostorách ZŠ Stupkova se nám povedlo realizovat další přespávačku plnou sportu, děkujeme vedení, že můžem. Tentokrát přes 20 odvážlivců se rozhodlo, že si vyzkouší být bez rodičů a něco málo se přiučí.
Tentokrát pod taktovou trenérky Verči, která měla pečlivě připravený celý sportovní program pro kluky. Začali jsme několika seznamovačkami, protože ne všichni ze 7 olomouckých základek, se znají jmény. Snad je to po skončení jinak. Nesměly chybět honičky na aktivizaci organismu a pak samozřejmě dynamická rozcvička. Přeci jen nás čekala obrovská porce sportování. První TJ byla věnována driblinku a zakončení. Následovala krátká vložka cílená na přihrávky, vše samozřejmě hravou formou. No a následovala aktivita, kterou někteří jedinci dělali úplně poprvé (jak se někteří nesměle svěřili). Byla jí opičí dráha, která by dala zabrat i nejednomu ninjovy z oblíbeného kresleného seriálu. Někteří museli překonat slzy, když se je pokusil rozhodit strach z výšek nebo když si některé tělocvičné nářadí a náčiní mohli osahat poprvé v životě, přeci jen ne každá tělocvična v dnešní době disponuje kruhy či lanem. Všichni šli na hranu svých možností, někteří skákali z trampolíny přes švédskou bednu kotouly, jiní byli rádi, že zvládli klouzačku z lavičky zavěšené na žebřinách, individuální přístup nám určitě není cizí. Po této náročné aktivitě následovaly soutěže družstev, kde si aspoň mohli kluci trochu odpočinout. Zakončili jsme náročný sportovní program malými herními formami, trefovačka kuželů do diagonály a mezitím se proplétali další dvě družstva, která se snažila skórovat frisbee do soupeřovy branky.
Následovala nutná hygiena a zasloužená večeře. Pak už jsme si nachystali pelíšky a pomalu rozjížděli film. Název sice kluci nechytli, ale prej byl o basketu. Tak aspoň že sport poznali, když Michael Jordan jim zatím nic neříká. Noc byla poměrně klidná a někteří už před šestou hodinou ranní vykukovali ze spacáků s očima plnýma basketbalových míčů. Nejdříve jsme však museli uklidit plochu tělocvičny od spacího vybavení, přeci jen 4 plyšáci v jednom spacáku zaberou hodně místa. Po snídani nás opět čekala další akce plná pohybové aktivity. Sypat jeden koš za druhým a ještě se snažit přechytračit soupeře, náročný úkol po ránu, ale všichni se s ním zdatně popasovali. Klukům pomalu ale jistě docházeli síly, závěrečný turnaj družstev byl však velkou motivací pro mobilizaci zbývajících sil. Stejně jako v případě opičí ninja dráhy i tady jsme šli až na krev. Však i za to si jedinci zasloužili své odměny. Pořadí turnaje není důležité, kluci vědí, kdo jak dopadl. Snad si kromě sportovních dovedností odnesli i trochu té „teorie“ o výživě, regeneraci, fair-play a dalších tématech. Nezbývalo než rozdat medaile, udělat krásné společné fotky na památku a zahájit úklid. Rodiče už mezitím netrpělivě čekali na školním dvoře. Všechny děti se podařilo v pořádku předat, tak snad byli spokojení.
Děkujeme všem rodičům za důvěru a všem klukům za jejich spolupráci a obrovské nasazení! U další akce nashledanou.