V sobotu 11. 11. odehráli kluci U13 dvě dobrá utkání ve Zlíně. V obou zápasech se jim podařilo zvítězit.
Od počátku prvního utkání, bylo jasné, že nás na svatého Martina nečeká nic jednouchého. V prvním poločase se skóre přelévalo ze strany na stranu. Našeho ospalého startu a zahřívání „motorů“ soupeř využil a zejména na obranné polovině nám dělal problémy. Ve druhém dějství prvního špílu se nám ve třetí čtvrtině podařilo odskočit a vybudovat si 8 bodový náskok. Soupeř však v závěru 3. kvarty kontroval a dotáhl se na rozdíl 5 bodů. V poslední čtvrtině jsme zvládli vyrovnanou koncovku, ač nám zejména jeden rozdílový hráč soupeře dělal značné problémy svým drajvem do koše. Kluci tlak domácích ustáli a urvali vítězství pro sebe.
Fastav Zlín – BCM Olomouc „A“ 55:61 (13:13, 23:23, 37:42)
V druhém špílu se hra značně kouskovala. Po ospalé první čtvrtině, jsme ve druhé zabrali a odnášeli si do druhého poločasu 10bodové vedení. Náskok jsme ve druhé poločase dokázali mírně navýšit a v celkovém součtu zaslouženě zvítězit o 16 bodů. Soupeř rozhodně nedal kůži zadarmo a v obou utkáních s námi dokázal držet krok.
Fastav Zlín – BCM Olomouc „A“ 52:68 (16:17, 28:38, 40:55)
Ač náš výkon nebyl optimální a umíme hrát i lépe, musím před kluky smeknout, jak se s oběma utkáními popasovali. V obou špílech ukázali odhodlání, bojovnost a touhu odevzdat na hřišti maximum. Povzbuzovali se a táhli za jeden provaz. Zachovali chladnou hlavu a obě utkání dotáhli do zdárného konce. Občas jsme chtěli trochu až moc strhnout to sami, ale v momentě, kdy jsme začali hledat volné spoluhráče a běhat do rychlých protiútoku, naše hra byla o poznání lepší.
Klobouk dolů i před soupeřem, který hrál v obou zápasech vyrovnanou partii. Zejména ve hře 1v1 nás v určitých pasážích přehrával a jde vidět, že „ševci“ makají a rok od roku jdou nahoru. Pro nás jen dobře, že můžeme v oblasti hrát další vyrovnaná utkání, která nám ukazují, na čem je třeba pracovat, abychom se posouvali dál v naší basketbalové cestě.
Velké poděkování jde po obou utkáních také našim fanouškům z řad rodičů a sourozenců, kteří ač jsme hráli venku, dokázali vytvořit atraktivní sportovní atmosféru, kdy nás s bubny hnali kupředu a byli našim pomyslným 6. hráčem. Díky moc, bez vás by to nešlo! Příště zas 😊
Závěrem jen malou drobnou k zamyšlení, co by nás mohlo posunout všechny. V rámci moderních trendů basketbalu, kdy se hra obecně zrychluje, by možná bylo ku prospěchu, kdyby se některé zanedbatelné kontakty v období minibasketbalu pouštěli a hra tak měla větší spád a plynulost. Věřím, že hráče, fanoušky i trenéry baví více hrát na hřišti než stát na čáře trestného hodu. S veškerým respektem ke všem rozhodčím, kteří jsou nedílnou součásti hry a tráví stejně jako my, své víkendové dny na basketbalových palubovkách.
Leč možná se mýlím,
přesto to zmíním…
KS.
Poděkování za super fotky pana Esterky a trenéra Matúše 😊
