Netradičně při sobotním odpoledni se začal dvůr ZŠ Stupkova plnit dětmi, 30 nadšenců z 5 různých základních škol v Olomouci se rozhodlo, že půjdou prožít dobrodružství v podobě strávení noci v tělocvičně. Výměna domácí pohodlné postýlky za tvrdou podlahu a ještě bez rodičů není dobrodružstvím pro každého. Ale tihle drsňáci se toho nezalekli, i když věděli, že budou polykat i několik hodin tréninkových dávek. Už jen za tohle mají náš obdiv.
Po převzetí dětí od rodičů nás čekalo krátké posezení v kroužku, kde jsme si stanovili pravidla a následně jsme podnikli výpravu, abychom se zorientovali v prostoru, kde nás čekalo několik následujících společných hodin. No a pak už nás čekalo prvních 30 minut, které jsme strávili pohybovými hrami bez míče s různými pomůckami. Součástí toho byla i atletická abeceda v herní formě umožňující rozvoj početní gramotnosti. Následoval krátký strečink motivovaný různými bytostmi z říše zvířat. Po dokonalé přípravě organismu na zátěž nás čekalo další půl hodiny dřiny na překážkové dráze. Trampolína nesměla chybět a třešničkou na dortu bylo zhoupnutí na laně ve stylu Tarzana. Kluci ani po sedmi kolech neměli dost, ale bylo potřeba vše uklidit, dát si malou svačinku a pokračovat v práci.
Tentokrát už na nás čekal náš milovaný míč. Aktivity zaměřené na rozvoj driblinku, ale hlavně na orientaci v prostoru a pozornost spojené s přihrávkou a dalšími dovednostmi jako je střelba na koš, po které prahne každý z kluků. Rozmanitost byla obrovská, zahráli jsme si na cirkus i na žraloka. Po šesté hodině dorazila první trenérská posila. To teprve začala být show, různé malé herní formy zaměřené na přihrávky a manipulaci s různými míči, samozřejmě rozhodování a další. Po této náloži už zbývalo jen lehce protáhnout, dát řeč ohledně regenerace sil a vyrazit do sprch. Po sprše čekal na kluky pro mnohé vrchol dne v podobě pizzy k večeři, však si ji také zasloužili. No a po večeři si každý sám nachystal svůj pelíšek a zaujal místo pro sledování filmu, jak jinak než s basketbalovou tématikou. Někteří to zabalili již v průběhu filmu, jiní statečně drželi až do konce. Nakonec však odpadli postupně všichni. V noci bylo pár slzavých údolí, ale vše zdárně překonáno.
O půl sedmé ráno již bylo slyšel ševelení, tak nezbývalo, než se k tomu postavit čelem a naběhnout do umýváren. Čekala na nás totiž nejnáročnější aktivita, kterou bylo balení samonafukovacích karimatek (škoda, že se neumí i samotné vyfouknout) a spacáků („ten pytel je na to malej, pane trenére“). I to jsme nějak zvládli a mohli jsme se pustit do snídaně. Mezitím dorazily dvě trenérské posily, které se hned pustily do práce. Rozvoj fundamentálních pohybových dovedností následovaly další druhy malých herních forem a rozvoj rozhodovacích procesů.
Pak už nás čekalo vyvrcholení v podobě basketbalového turnaje 6 družstev. Úžasné výkony podali všichni zúčastnění, někteří však vyčnívali, nejen dovednostmi, ale někteří svojí nezlomností a ohromnou vůlí nic nevzdávat, byť mě něco bolí. To jsou hráči, které potřebujeme a rádi je uvidíme i v nově vznikajícím týmu. Nejen dávat koše je potřeba, ale obětovat se pro tým, takové vlastnostmi moc rádi vidíme již u takto malých kluků. Po vyhlášení výsledků ještě pár slov závěrem a poděkování, rychle se sbalit a hurá domů za rodiči na nedělní oběd.
Za nás povedená akce. Snad se klukům líbilo. Mé osobní poděkování všem trenérům, kteří se této akce zúčastnili, vím, že to nebylo jednoduché. Také obrovský dík ZŠ Stupkova, která nám umožnila tuto akci uspořádat a třeba nám dá opět důvěru na podzim. Díky i vám rodičům za podporu a klukům za to, že do toho šli. Na podzim se třeba s některými opět potkáme. Teď už nás čeká finále OŠL a pak už budeme stavět nové družstvo pro další rok, a že máme z čeho vybírat.
Děkujeme!
