Povánoční trápení U13 pokračovalo tentokrát v domácím utkání proti Kroměříži. Nejeden znalec basketbalu by dnešní utkání mohl nazvat basketbalovým porodem – bylo to dlouhé a občas to hodně bolelo, ale dočkali jsme se šťastného konce. Kdybychom si z dnešního utkání udělali technický zápis, možná by z toho byl rekord v počtu zbrklých ztrát a porušeních pravidel o krocích. V tomto ohledu jsme si mysleli, že takovéto základy jsme nechali už za sebou na začátku kategorie U12 a máme tyto činnosti zvládnuté. Opak byl ale dnes pravdou. Vánoční pauza, covidové karantény a u některých i pohodlnost v tréninkovém procesu nám dnes nastavili zrcadlo našeho basketbalového počínání – a nebylo to vůbec hezké.
Od začátku prvního utkání bylo jasné, že soupeře převyšujeme v individuálních činnostech jednotlivce na plné čáře. Porazit hráče 1v1 nebyl problém pro nikoho z našich hráčů, ale když mu hned potom přišel na pomoc jeho Kroměřížský spoluhráč, často jsme ztráceli míče, panikařili a nedokázali jsme útok dotáhnout do šťastného konce. Postupný útok nebyl často naším kamarádem a soupeřova plná bedna ještě před naším nájezdem tomu moc nepomáhala. Naopak nás v prvním utkání zdobily rychlé a nesobecké protiútoky a agresivní obrana, která nevoněla nikomu z Kroměřížských včetně diváků.
Ve druhém utkání jsme se adaptovali na tempo soupeře a ospalost společně s nebojovností se stali našimi nejlepšími kamarády. Aby toho nebylo málo, tak strach ze hry 1v1 byl cítit na míle daleko u některých našich hráčů. Až do poloviny třetí čtvrtiny jsme hráli se soupeřem bohužel bodově vyrovnané utkání. Na konci třetí čtvrtiny trefili důležité střely Ziegler a Daneček a nakopli tak konečně motory celého družstva, které se snad už začalo probírat ze zimního spánku. V následující čtvrtině jsme se konečně odhodlali se poprat o doskoky v čele s Gregorem a Esterkou, a také díky nim se celá naše hra změnila k lepšímu a dotáhli jsme i druhé utkání do vítězného konce.
Výčet dnešních nepovedených činností, které musíme okamžitě zlepšit anebo si na ně opět rozpomenout by rozhodně vystačil na jeden krátký román. Před důležitými utkáními proti silnějším soupeřům máme před sebou kus práce. Všichni hráči musí začít u sebe a zrychlit svoji hru a basketbalové myšlení, najít v sobě opět touhu „sežrat“ každý míč odražený od obroučky ať už na útočné nebo obranné polovině. Stejně tak mají hráči za domácí úkol si zopakovat učivo o krocích, zastavení a pivotování. Bez takových základů se nemůžeme basketbalově posunout dál. Doufejme, že světlejší zítřky jsou nám na dosah.
BCM : Kroměříž (71:33)
BCM : Kroměříž (60:34)
