Pravidla basketbalu se stále vyvíjí a upravují s vývojem hry. V tom se liší třeba od fotbalu, který svá pravidla v podstatě nezměnil od jejich prvního vydání v Anglii v polovině 19. století.
Při představě, že by v basketu platil offside, na mě jdou mrákoty, jak by naše hra ztratila své kouzlo s neočekávanými nahoru-dolů a s tím i tempo. Pokaždé po Olympijských hrách dochází k menším, či větším úpravám pravidel. Některá kopírují moderní vývoj a podporují sledovanost (zkracování limitů času na zakončení v útoku z 30 s na 24 s, resp. 14 s na nový útok na útočné polovině), některá vracejí původně zamítnutá pravidla na scénu (nelze nevzpomenout „slavnou“ českou fintu Ády Pospíšila z MS na Filipínách v r. 1978 s nahazováním míče o desku, která pak byla zakázána a nyní je opět legální).
Není tajemstvím, že pravidla světové řídící organizace FIBA v mnohém dohánějí již zavedená pravidla severoamerické NBA.
Otázka č.1 Našel bys několik příkladů pravidel, které FIBA převzala z NBA, nebo se k nim postupně přibližuje?
Otázka č.2 Proč se vymezenému území říká „šestka“? Kde se těch „šest něčeho“ nachází? A kolik je to tedy metrů, když se na tréninku běhá „pyramida“, tj. na „6“-zpátky, na půlku-zpátky, na druhou „6“-zpátky a na koncovou čáru a zpět?
Otázka č.3 Koncovka utkání se v basketu častokrát velmi vleče spoustou přerušování času, timeouty a házením trestných hodů. Jestliže po koši se čas nezastavuje, jak je to tedy tady?
