Na domácí palubovce se představili v sobotu hoši U15B kde změřili své síly s Blanskem v dalším kole Nadregionální ligy. A jak si vedli?
První utkání jsme nezačali vůbec zle. Poměrně slušně jsme se popasovali s výškovou převahou soupeře a dokázali s lepším týmem držet krok po celý zápas. Nevynucené ztráty míče střídali světlé momenty našich borců. Obrana společně s rychlým protiútokem fungovali a po třech čtvrtinách jsme se drželi na rozdíl 6 bodů. Poslední čtvrtinu jsme bohužel prohráli 12:22 a soupeř tak rozhodl o svém vítězství. Nicméně předvedený výkon nebyl vůbec špatný. Vytvářeli jsme si příležitosti ke skórovaní, bojovali na doskoku a nenechali soupeři nic zadarmo.
BCM Olomouc – BBK Blansko 48:64 (16:18, 27:31, 36:42)
Druhý zápas byl v našem podání značně jiným představení. Nechytili jsme úvod utkání a první desetiminutovky prohráli 2:17. Po zbytek utkání soupeř z Blanska udržoval rozdíl ve skóre a v pohodě si tak dokráčel pro druhou výhru. Nemrzí ani tak porážka vyšším rozdílem ve skóre jakožto nasazení a přístup k druhému zápasu. Může se prohrát, ale abychom mohli odejít se vztyčenou hlavou musíme nechat na hřišti srdce. To přesně se, na rozdíl od prvního, v druhém špílu bohužel nestalo. Laciné ztráty jsme nedokázali vykompenzovat rychlým návratem do obrany. Míče na zemi, moc daleko. Odstavit hráče pod košem na doskoku, moc práce…
BCM Olomouc – BBK Blansko 37:72 (2:17, 21:42, 33:65)
Není to však jen černé a bílé. Kluci z Blanska na tom byli lépe výškově, fyzicky a byli lepší týmem. Zasloužili si v obou utkáních vyhrát. Jest pravdou, že naše lavečka vinou nemocí a zranění působila v 9 lidech poněkud osiřele, zatímco soupeř dorazil tzv. „v plné“; se sestavou 12 borců. Síly v závěru utkání nám docházeli, ale že bychom se výrazně „ždímali“ se říct nedá. Bohužel nedostavení se na utkání bez omluvy dvou borců je v tomto věku, trošku krok zpět a hráčům co dorazili by se v širší rotaci makalo, na hřišti lépe…
Pochvala jde za prvním zápasem a i v druhém se našli světlé momenty. Mara Heky s Vašónem a Tomem Kalitou dolovali míče v podkošovém prostoru, Saša s Martinem hráli odvážně 1na1, Vyzy (i přes to lehké přenášení) spolehlivě převážel míč, Ševča byl střelecky při chuti, Honza sbíral své první herní zkušenosti a zaznamenal hnedka první body či Karlos, který se snažil ze všech sil a dělal vše proto, abychom utkání zvrátili v náš prospěch.
Pojďme však k dalším zápasům přistoupit bojovněji naladěni a nechejme na hřištích 100%, abychom si mohli po špílech říct, „jo hoši nechali jsme tam vše, odmakáno!“.
Basketbalu zdar!