Další dobře zorganizovaný turnaj jsme odehráli v nedalekém Podolí. Ve skupině na nás čekaly týmy Brna a Vysočiny. První utkání se Skokany z Brna to s námi bylo jako na horské dráze – jednou nahoře a jednou zase úplně dole. Nakonec se nám podařilo dostat utkání až do dramatické koncovky, ale soupeř uhájil velmi těsné vedení a zaslouženě zvítězil. S týmem z Vysočiny jsme vítězství spíše utrpěli, než si k němu hladce dokráčeli. V nízkém počtu hráčů, se spoustu našich kluků dostalo do nové role na hřišti, ze které byli velice překvapeni a zapomínali, že my jsme ten tým, který je všude první a vybojuje i nevybojovatelné. Ve stejném duchu se neslo i utkání o třetí místo s týmem Podolí, který si dokráčel pro třetí místo na turnaji.
Ať už utkání dopadla výsledkově jakkoliv, výkon našich jinak agresivních bojovníků nebyl nijak přesvědčivý. Každopádně kluci nejsou žádný orchestr, aby neustále jen vyhrávali. Doufejme, že se z nepovedených utkání vzpamatujeme a najedeme opět na naši bojovnou atmosféru.
Věříme, že turnaj přinesl našim nejmladším spoustu zkušeností a bezpochyby i emocí, které jim budou jen ku prospěchu v jejich basketbalovém pokračování. Doufejme, že je budou moci zužitkovat a přesvědčit tak fanoušky, že basketbal ani bojovnost jsme nezapomněli. Nejlépe hned na dalším a zároveň posledním turnaji této sezony pořádaném v Olomouci.
