G1, TBS Přerov : SK UP-BCM Olomouc 56 : 12 (4:2, 24:3, 9:2, 19:5)
G2, TBS Přerov : SK UP-BCM Olomouc 69 : 11 (18:1, 26:2, 12:4, 13:4)
Vejdete na „Sokošku“, na které jste byl „x-krát“, začnete hrát a nedá vám to nezavolat, „Pane Kočvara, kde máte toho Černoška, Sokolovskýho, Komárka a Mazala?“, na muže léta zastupujícího basket v Přerově, se kterým jste „tisíckrát“ spolupracovali. Objal jsem Arnošta Lenocha, bezva chlapa, s nímž jsme si vždy vyhověli, a i díky němu a dalším podobným z Přerova jsme v BCM měli ve své době silný zdroj velice kvalitních hráčů a také dobrého soupeře nedaleko Olomouce. S píšťalkou na další utkání nachystaný Vraťa Doležal, který mi pískal mé první ligové utkání Vyšehradě u železničního mostu „pod skálou“ někdy roku 1993,94, tak snad už chyběl jen „starý“ Sokol a Zdena Latík, abych sestava a návraty byly kompletní. Ti btw v tu samou dobu pískali na hale v Olmiku.
Přidá-li se k tomu velmi pěkné představení našich „malých“, kteří ještě čistí šli do soupeře na 100 % bez ohledu na veškeré věkové, výškové a hmotnostní rozdíly v jejich neprospěch, a přesto bránili natěsno, prali se o každý míč, a stejně tak naivně vyskakovali ve snaze získat odražené míče, na které prostě nemohli dosáhnout dříve, než o 2-3 roky starší a 15-30 cm vyšší protivník, pak víte, že práce je udělaná správně a lze v ní jen pokračovat, protože úspěch přijde.