Jan Broda, roč. 2008, se spolu s Eliškou Košákovou ze Strakonic a trenérem Janem Dvořáčkem z Litoměřic zúčastnili Jr. NBA Europe & Middle East Selection Camp. Celá akce probíhala v hlavním městě Itálie Římě od 4. do 8. května 2022. Po návratu a prvotním rozkoukání, jsem JB položil pár otázek k nedávno proběhlému Kempu.
Honzo, právě jsi se vrátil z velké mezinárodní akce FIBA. Máš už za sebou kempy u nás i represrazy. V čem se Jr.NBA kemp lišil, rozsahem, zajištěním, či tréninkovým zaměřením?
JB: Rozdělení jsme byli do 6 skupin (35 kluků a 29 holek). Dopoledne byla stanoviště. Tam jsme se zaměřovali na individuální činnosti jednotlivce (kluci i holky zvlášť), na každém stanovišti byl jiný trenér v trvání 8-10 min. Před i po tréninku s námi byl speciální coach na protažení. Celkově byl čas tréninku 3 hodiny. Po povinném odpočinku následovala hra 5 na 5, ve 4 klučičích skupinách a 3 holčicích ve dvou halách. Zajímavé, že jídlo bylo kromě snídaně podávané v tréninkové hale (Stella Azzura). Každý trenér měl jiné zaměření (driblink, obrana, hru, střelba, posilování).
Velmi zajímavé bylo, že po skončení tréninku si nás převzala volnočasová agentura na „fun for you“ a ta nás měla na starosti mimo halu.
Jak byl kemp vedený a jaká tam panovala atmosféra? Spíše spolupráce, setkávání a nové známosti, nebo snaha se prosadit a zaujmout?
Atmosféra byla příjemná, velká podpora navzájem. Spíše spolupráce, nicméně očekávání max výkonu. Po skončení jsme založili skupinu a jsme všichni v kontaktu.
Odkud všude přítomní hráči dorazili? Byli tam nějací zajímaví až v nějakém směru exotičtí účastníci? V čem?
Kluci byli z klasických basketbalových míst – Španělska, Itálie, Chorvatska. Mezi asi exotičtější patřily SAE (Arabké emiráty), Wales, Dánsko, Švédsko, Izrael, Finsko. Z některých zemí jako Španělsko bylo zastoupeno více hráčů.
Basket hraješ už nějaký rok a patříš ve svém ročníku k zajímavým hráčům pro budoucnost, což dokládá i Tvá nominace. Dokázal by ses ohodnotit, srovnat s ostatními? V čem bys dokázal najít své silné stránky a co víš, že musíš zlepšit?
Kluci byli daleko vyšší a více silově vybavení, po technické stránce jsem na tom dobře, minus je u mě ve střelbě a prosazení se v 1 na 1 oproti 2m hráčům.
Mezi všemi hráči, jak jste se setkávali na hřišti i mimo ně, tipnul by sis, že některého kempera uvidíme za 3-5 let v Eurolize, či NBA?
Určitě ano, hodně hráčů bylo součástí basketbalových akademií ve svých zemích. Tipuji hráče ze Španělska (výška 2,05m).
Co jazykové vybavení a komunikace, jak moc byly důležité, nebo „jazykem byl basketbal“ a hráči se vždycky nějak domluvili?
Co se týká coachingu všemu jsem rozuměl. Vše probíhalo v angličtině. Trenéři nám cvičení posléze i ukazovali. Po tréninku jsme využívali překladače.
Poslední otázka směřuje na „highlights“ celého týdne. S jakou osobností jste se mohli potkat osobně a co z dalšího programu mimo basketbal ti z Říma zůstane v paměti?
Bylo zde hodně lidí spojených nějak s NBA. Třeba head coaches z NBA, Ryan Saunders a Neal Meyer, a pak celá řada bývalých hráčů – Ronny Turiaf, Zaza Pachulia, Vladimir Radmanovic, v holkách za WNBA Cecilia Zandalisini.
Vzali nás na exkurzi dovnitř fotbalového stadionu AS Řím. Seznámil jsem se se spoustou kamarádů a rád jsem potkal trenéra Jana Dvořáčka. Zajímavostí bylo praní dresů, které jsme měli každé ráno čistě vyprané. Byla tam šňůrka jako na klíče na konci gumička (zde se daly ponožky a gumička se pak stáhla), na šňůru se zavěsil dres a vše se zapnulo dohromady.
Děkuji za rozhovor, přeji hodně štěstí v další kariéře a aktuálně přeji rovněž dost energie, abys ve škole dohnal a dostudoval, co jsi byl pryč.
Za odpovědi poděkoval trenér Š. Válek
